Strach

… A najednou jsem zapomínala slova. Jména lidí, se kterýma zrovna mluvím. To, kam jdu a co jsem chtěla udělat. Že mi na sporáku hoří oheň a asi bych teď neměla odcházet z domu. Prostě mi vypnula hlava.

A přišla úzkost, děs a strach. Vzpomněla jsem si na Martina, toho úžasnýho kluka, kterýmu nebylo ještě ani třicet, když odešel. Svůj příběh se mnou sdílel dost dlouho. Podrobnosti nevynechával. Na poslední smsku už mi odepisovala jeho maminka.

A přišla panika. A nekonečný týdny čekání na vyšetření. Stejně nekonečnej vnitřní monolog, kdy jsem sama sebe přemlouvala, že se nesmím bát. Nekonečný soustředění se na to, aby na mně nikdo nepoznal, co mi je, jak mi je a jak moc se navzdory tomu svýmu monologu bojím.

A přišly vzpomínky. I když jsem se s Fotografem rozcházela ve zlým, zněla mi v uších Litanie proti strachu, kterou mi ve svý době tak často říkal. Když jsem úzkostí nemohla vstát z postele. Když jsem se bála tak moc, že jsem nedokázala žít.

A přišla Láska. Právě proto, že napjatý lano celýho mýho těla po X měsících prasklo. Už jsem nemusela chodit do práce, ve který se trápím. Chtěla jsem vypnout? Vypnula jsem. A hlava taky.  Tak se mi zase otevřelo srdce.

A přišlo Světlo. To, který říká, že strach je lhář. To, díky kterýmu jsem mohla celý hodiny sedět na zahradě pod jabloní a vnímat, že jsem. Že jsem živá. Že jsem tady. Že můžu děkovat za každej další den.

A přišlo čekání. To, který pořád není u konce. To, ve kterým občas lítám mezi euforií a depresí a nedokážu tu houpačku zastavit. To, ve kterým ale pořád vnímám, že nejsem sama. Že je tady se mnou ten, kterej nás všechny přesahuje. Ten, kterej rozdával karty. A my s nima musíme hrát, se strachem nebo bez něj. Ale bez něj je to lepší. Tak prosím jedno srdcový eso…

PS: „Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam odešel, nic nezůstane. Zůstanu jen já.“

Benegesseritská litanie proti strachu (Duna)